Reklama
 
Blog | Jiří Karásek

PRÁSK, PRÁSK! CHUCK NORRIS!

Naučil jsem kdysi svého papouška ten výkřik z titulku, a tak po sobě občas střílíme. Já dvěma prsty a i on při těch slovech zvedne nohu místo zbraně. Je to legrace, jak lehce to zvíře napodobí člověka. Zatím ale krev netekla a oba jsme tu přestřelku vždy přežili. Šest lidí z čekárny traumatologické ordinace na poliklinice v Porubě takové štěstí nemělo. A už vůbec to nebyla legrace.

Přišel magor a bezcitně, naprosto nesmyslně a bezdůvodně doslova popravil šest nevinných lidí. A kdyby nemusel přebíjet, čehož zbylí pacienti využili k útěku, už by to nebyl masakr, ale jatka daleko většího rozsahu. Naštěstí žijeme v době, kdy má policie dostatek prostředků k rychlému zásahu a tak to trvalo jen něco málo přes tři hodiny, než byl pachatel vypátrán. A aby unikl spravedlnosti zastřelil se sám. Otevřeně říkám, že je to škoda, protože pro mě by adekvátním trestem pro takovou zrůdu bylo jen něco na úrovni středověké tortury.

Co se dělo potom, jsme viděli v přímém přenosu v televizi a jistě se to bude ještě dlouho rozebírat. Součástí toho „potom“ je i debata o rozvolnění, či zpřísnění zákona o zbraních. Tak tomu je vždy a všude po podobné události. Jsou země, jako třeba USA, kde díky tomuto tématu můžete vyhrát nebo naopak prohrát i prezidentské volby.

Jelikož střílím opravdu jen dvěma prsty po svém papouškovi a střelné zbraně nejsou zrovna moje hobby, vnímám jen informace ze sdělovacích prostředků a jestli jsem to správně pochopil, diskutuje se o nošení zbraní i na evropské úrovni. Nevím přesně, čeho by se omezení kovbojů mělo týkat, ale pochopil jsem, že jde i o zbraně s vícekapacitními zásobníky, zda ano, či ne.

Napíšu teď něco, co jsem asi ještě nikomu neřekl: Mám osobní zkušenost s hlavní u spánku. Kdysi dávno, na vojně, mě jeden alkoholem značně podroušený důstojník chtěl ve stráži přesvědčit o své pravdě svým škorpionem a se slovy: „Tak čo? Lepí ti, ty pojebaný absík?“ mi ho přiložil k hlavě. Ano, byl nabitý. Poručík si tak kompenzoval svůj mindrák z rozdílu naší mozkové kapacity, který jsem mu já předtím neuváženě dal najevo. A to byl, prosím „Inženier pásových a kolových vozidiel. Já sa v civile ľahko uživím v akémkoľvek ČSAD“, jak nám před tím hrdě sdělil. Naštěstí byl tak ožralý, že ho ostatní kluci rychle zpacifikovali, a tak vás dnes můžu otravovat svými výplody.

Možná podvědomí zapracovalo, a tak nesu porubský masakr dost těžce, a snad i proto, že se odehrál tak blízko od mého bydliště. A to nemám k žádné z obětí jakýkoliv vztah. I proto jsem sedl ke klávesnici a pokouším se z toho vypsat. Vraťme se ale k debatě o nošení zbraní. Dokážu pochopit, že někdo má zbraně jako koníčka a že si rád jde zastřílet někam na střelnici. Dokonce bych byl shovívavý i k legálním zbrojním arzenálům, které má někdo doma. Co už ale chápu hůře, je lpění na tom, aby byly povoleny ony vysokokapacitní zásobníky. Nač je někomu doma ruční zbraň s vlastnostmi samopalu? To se asi vysvětluje dost špatně.

Vnímám i úvahy typu „Kdyby v té čekárně byl někdo ozbrojený, lehce by ho zlikvidoval“. Větší pitomost se snad ani nedá vyslovit. Možná jen pod vlivem častého sledování Sedmi statečných, kdy Yul Brynner vyučuje mladého Horsta Buchholze v postřehu. Podle svědků byla akce v Porubě otázkou několika málo vteřin. Chtěl bych vidět ty hrdiny zpoza klávesnice, jak rychle by dokázali tasit. Snad jedině opravdu jen ten Chuck Norris. Vlastně ne, ten by zbraň ani nepotřeboval. Zastřelil by ho těmi dvěma prsty, jak se já pokouším zlikvidovat svého protivného žaka.

Ne, nejsem zastáncem omezování držitelů legálních zbraní, vím, že nejvíce zločinů je spácháno nelegálními zbraněmi. Nejsem ale ani zastáncem názoru, že až budeme mít všichni pušku, vypukne láska a mír na Zemi. Tak to funguje v USA a jak to tam vypadá, popisuje pěkně i s odkazem na statistiku Radkin Honzák.

Co mě ale děsí nejvíc, je skutečnost, co za lidi se za rozvolnění pravidel o nošení střelných zbraní zasazuje. Nejsem si úplně jistý,  zda jsou například poslanci Koten nebo Foldyna těmi pravými ambasadory názoru o nošení zbraní jako projevu svobody. Co kdyby Foldynu někdy napadlo nedat odpůrci „jazyk“, ale přiložit mu škorpion ke spánku? Z toho mi lepí už teď.

Poznámka překladatele: Lepí ti? = Máš strach?, Absík = Absolvent, Pojebaný = Pojebaný.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama