Reklama
 
Blog | Jiří Karásek

ŠOUPÁNÍ POSTELEMI VEŘEJNÝ DŮM NESPASÍ

Je známa stará pravda, že krachující veřejný dům přehazování sexuálních pracovnic z pokoje do pokoje, ani stěhování postelí, nezachrání. K tomu, aby se klienti zase vrátili, je třeba vyměnit prostitutky. Ten náš veřejný dům, nebo chcete-li věc veřejná (Res publica) zažil podobnou rošádu v posledních dnech, ale tak jaksi po česku.

Jeden zaměstnanec byl sice vyhozen, ale byl nahrazen člověkem, který provozoval svou živnost ve vedlejším pokoji, nebo spíše v předpokoji. Ve skutečném bordelu by se asi štamgasti divili, u nás jich velká část jásá nad moudrostí organizátora.

Tady totiž není kritériem výkon, ale vztah pracovníků k bordelmamá, u nás tedy spíše k bordelpapá. Kdo je schopen udělat mu větší potěšení, má v zatuchlé, přitom falešně naparfémované cimře, svoje místo jisté. Ať si klienti říkají, co chtějí!

A vůbec je celá ta naše věc veřejná k pláči. Kdyby to měl být skutečně prosperující podnik, tak majitelé už dávno ženou tu hlavní prostitutku i s jejím pasákem svinským krokem tak, že by se nezastavila ani na E55. My jsme s ní ale spokojeni. Alespoň tedy ta rozhodující část klientely.

A to i přesto, že zaťala do futer naprosto největší sekeru, jakou kdy veřejný dům udělal, akcie podniku letí dolů a za kupony, kterými se v tomto bordeláku platí, si klienti mohou koupit stále méně služeb. Bordelpapá se ale tváří jako mistr světa a vysvětluje svým zaměstnavatelům a klientům zároveň, že to není pravda, a že on je vlastně nejlepší. To jen ta zlá konkurence mu stále hází klacky pod nohy.

Také jeho představa ochrany klientů před přenosnými chorobami je značně podivná. Nejdříve podnik zavřel před všemi cizinci i vlastními lidmi, takže se nikdo neměl kde nakazit. Když však klienti začali remcat, znovu otevřel a pustil je, nákaza nenákaza, dovnitř.

A tak se všichni zase začali chovat nevázaně, bez zábran a bordelpapá se prsil, jak on situaci skvěle zvládl. Teď se diví, že máme z okolních podniků nejvíce nakažených, vyzývá k semknutí se proti zlé nemoci a přehazuje prostitutky z pokoje do pokoje.

Stejně tak se chová v případě používání ochranných pomůcek. Nejprve by nejraději nasadil prezervativ na celý podnik, když se ale klienti vzbouřili, v klidu své opatření zase zrušil.

Tváří se jako krizový manažer, a ten jeho staronový objev takovým krizovým manažerem prý také je. Jeho první kroky však hovoří o opaku: Stále jen ad hoc opatření, žádný systém.

Tato věc veřejná nutně potřebuje nové lidi, kteří budou klientům, tedy nám, poskytovat kvalitnější služby, nebudou nám nic nalhávat, nennechají tento vykřičený dům zkrachovat a hlavně minimalizují riziko nakažení přenosnou chorobou.

Nezbývá, než se asi skutečně semknout a vypráskat je třeba až na tu E55. Nejlépe i s těmi, kteří je do těch postelí dostali. Ať si užívají jejich služeb někde jinde.

Za pár dnů k tomu budeme mít jedinečnou příležitost. Tak si to zase nepokazme.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama