Reklama
 
Blog | Jiří Karásek

VYŠŠÍ ZÁJMY NEBO VYŠŠÍ PRINCIP?

Nejsem politolog, ani profesionální politický komentátor a k mezinárodní politice se obvykle nevyjadřuji. Vystačím si s tím naším malým českým písečkem. Stala se ale věc, která rozvířila i u nás debatu o mravnosti či opodstatněnosti způsobů boje proti světovému terorismu.

USA milimetrově přesným útokem zlikvidovaly jakéhosi generála, o kterém věděly, že je hlavou rozpínavé islamistické politiky Íránu. Musel jsem si to nechat chvíli projít hlavou, protože ani mně se nelíbí kovbojský způsob, který USA občas používají v mezinárodní politice a už vůbec se mi nelíbí způsob, jakým to provádí současný americký prezident. Proto jdu možná tak trochu „s křížkem po funuse“.

Takže jak to vlastně bylo? Onen generál velel tzv. Íránským revolučním gardám, tedy nikoliv řádné armádě pod kontrolou státu, jak se nám snaží namluvit šiky protiamerických zaslepenců, ale jednotkám založeným na přísně náboženském, tedy ideologickém principu. Směle by se daly přirovnat k naší neslavně známé „úderné pěsti dělnické třídy“, Lidovým milicím. (Ano, to byli pupkatí páprdové, kteří si hráli na vojáky, ale princip na ideologii založené ozbrojené složky je stejný.) Nic na tom nemění ani skutečnost, že to jsou jednotky přísně vojensky organizované, disciplinované a velmi dobře vyzbrojené. A plně oddané islamistické ideologii.

Sulejmání byl tedy pragmaticky přemýšlející a svou jedině správnou víru po světě šířící hlavou teroristické organizace, zastřešené státní islámskou ideologií. Jednoznačně to byl náboženský fanatik, terorista, jen s tím rozdílem, že neběhal po světě opásaný dvaceti kilogramy výbušniny. O to byl ovšem nebezpečnější.

Jak vychází najevo, byl pro rozpínavý íránský režim nenahraditelný. Nenahraditelný především ve vývozu šiítského islámského terorismu. Byl to právě on, kdo na utajené schůzce v Kremlu přesvědčil prezidenta Putina, aby se Rusko angažovalo v Sýrii k záchraně diktátora Asada. Touto optikou viděno, se naskýtá otázka, zda Američané právě proto neopustili tuto oblast, aby se nemuseli dostat do přímé konfrontace s Ruskem. Pak by „opuštění Kurdů spojenci“ z tohoto vyššího zájmu začalo trochu více dostávat smysl.

Stejně tak po smrti Sulejmáního stále omílané jeho zásluhy na potlačení Islámského Státu nebyly ničím jiným, než snahou o dominanci toho jeho, jedině správného islámu. Jemu byly naprosto volné odporné zločiny páchané na nevinných civilistech Islámským Státem, spíš mu asi vadilo, že nebyly prováděny v zájmu té jedině správné ideologie. Terorista proti teroristům.

Postavení USA v této kauze zhoršuje fakt, že se útok odehrál na území třetího státu. Irák se teď rozčiluje a vyhání cizí jednotky ze svého území. Jednoznačně je ale spoluviníkem už proto, že se ukázalo, že se paktuje se špičkami světového terorismu. Trump asi dobře věděl, proč plány na takovou akci před iráckými představiteli utajit.

A ještě se podívejme na postoj Ruska. Verbálně sice tuto akci odsoudilo, ale reakce je to poměrně vlažná, přestože je Rusko významným spojencem Íránu. O to zuřivější jsou ovšem reakce našich proruských „vlastenců“, kterým najednou nevadí, že Sulejmání byl terorista a už vůbec ne, že to byl navíc muslim. On totiž k nám nepřijel na gumovém člunu přes Středozemní moře a neměl v ruce drahý mobil.

Mají v tom hoši a děvčata z vlasteneckých front trochu zmatek a tak otáčejí podle ruských notiček ve smyslu scény ze Tří veteránů, kdy se měnila hesla podle právě aktuální situace. Oni zřejmě dělí teroristy na ty zlé, to jsou ti, které v Alepu vybombardovává Putin, až se dají statisíce uprchlíků na útěk, a ty hodné, což byl v jejich očích zjevně Sulejmání. Snad se jim trochu vyjasní, když jim napovíme: CIZINEC NENÍ NAŠINEC a TERORISTA NENÍ TRAKTORISTA.

Uvedené závěry nemusejí být úplně správné, jedno je však jisté, Sulejmání byl elitní terorista. Dá se k tomu použít parafráze legendárního výroku pana profesora Málka (František Smolík) z filmu Vyšší princip: „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na teroristovi není zločinem“.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama