Reklama
 
Blog | Jiří Karásek

ČEST BŮH, SOUDRUZI BISKUPOVÉ

Vnímavému pozorovateli české politické bažiny nemohl uniknout dříve nepříliš často vídaný jev: Souznění vysokého kléru s komunistickými a nacionalistickými pohůnky napříč politickým spektrem. Zhmotňuje se ve dvou postavách: V nedovzdělaném primitivovi t. č. ve funkci mluvčího prezidenta, bývalém pisálkovi bolševických Haló Novin, ovšem nyní fanatickém křesťanovi a v člence Rady ČT Haně Lipovské. Zabývat se tím prvním je ztráta času, my se budeme věnovat slečně Lipovské.

Začalo to tím, že z iniciativy České biskupské konference byla do Rady ČT nominována a posléze i Hnutím ANO schválena ing. Hana Lipovská PhD. (Věnujme tichou vzpomínku Pastýřskému listu Standy Berkovce Svědkům Babišovým o přijatelnosti či nepřijatelnosti jednotlivých kandidátů pro zájmy Sekty.)

Děvče s kukučem plachého jehněte těsně před porážkou je schovankou věčné kandidátky na jakékoliv koryto, Jany Bobošíkové. Tato, na politické scéně naprosto provařená osoba, je ochotna pro vlastní pocit důležitosti udělat cokoliv: 2x neúspěšná kandidatura na prezidentku ČR, jednou dokonce za KSČM, 2x neúspěšná kandidatura do PS PČR, 2x neúspěšná kandidatura do Senátu PČR, 2x kandidatura do Evropského parlamentu (1x neúspěšná), 1x neúspěšná kandidatura na primátorku Prahy. Zkrátka, profesionální kandidátka. Unikátní je, že se nestydí svými neúspěchy chlubit ve svém CV. Asi jako kdybyste se holedbali tím, že jste vlastníky nejnovějšího modelu Mercedesu, jen vám ho nechce nikdo věnovat. A za vrchol drzosti lze považovat údaj „Vedoucí zpravodajství ČT“, kteroužto funkci zastávala přesně 16 dnů v době tzv. televizní krize na přelomu tisíciletí, kdy jejím prvním počinem po nástupu bylo hromadné rozdávání výpovědí. Slušnost by velela připsat tam aspoň slůvko „bývalá“.

Ale vraťme se k Haně Lipovské. Ta, v koordinaci s dalšími figurkami, přesně plní zadání Pražského hradu (o tom nebudiž pochyb) směřující k likvidaci ČT v dnešní podobě. Že jsou konzulátem Kremlu, se už hradní čeládka ani nesnaží skrývat.

A znovu, jen pro upomenutí: Lipovskou nominovala Česká biskupská konference, která o tom zajisté rozhodla se znalostí jejích názorů. Z toho nade vši pochybnost vyplývá, že biskupové měli zájem na tom, aby se situace v Radě ČT vyvíjela směrem, který dnes pozorujeme. Je tedy za současný stav i za to, co bude následovat, spoluodpovědná. Pod rouškou protiepidemických opatření a při omílání mantry o nutnosti plurality názorů, činí Rada překotné kroky k zpacifikování nepohodlných redaktorů a ředitele ČT.

Tak zaprvé, položená otázka není vyjádřením názoru. To, že je věrchušce nepříjemná, není nejspíš tím, že by někdo byl zaujatý, ale obvykle tím, že ti, co by měli sloužit občanům, berou svoje funkce jako výtah k osobnímu prospěchu.

A za druhé: Veřejnoprávnost nespočívá v podkuřování mocným, ale právě naopak v jejich kontrole a konfrontaci jejich činů se sliby. Narůstající arogance vládnoucí sebranky svědčí o tom, že to ČT dělá dobře. Prostě, Moravcovy otázky a Wollnerovi investigativci nejsou vyjádřením názoru. Jsou to jen otázky a monitorování situace.

Lipovská, ale i další radní, jsou v posledních dnech terčem kritiky od lidí, kteří dění kolem ČT vnímají nelibě. Čeští biskupové vydali k této kritice své stanovisko. Tato snůška vytáček a pokrytectví jen svědčí o tom, že vrcholný klérus naprosto nepokrytě spolupracuje s estébácko – komunisticko – náckovským vedením státu. Prostě další kolečko do státní mafie.

Biskupové se vyjadřují stylem F. Čecha, který komentoval svoji fotku při podpisu Anticharty slovy (parafrázuji): „Držím pero, ale nepodepisuji“. „Nominovali jsme Lipovskou, ale ona tam není za nás, nýbrž za sebe“.

Přestože jsou mezi vámi, páni biskupové, někteří úctyhodní mužové, tímto jste se totálně zesměšnili. O jednom takovém pokrytci se dokonce zmiňuje Bible. Jmenoval se Pilát Pontský. Objektivně musím přiznat, že na toto přirovnání přišel už přede mnou jeden mnohem moudřejší muž, než jsem já.

Napojení církve na světskou moc je okaté, nikoli však překvapivé. V moderních dějinách církev často otáčela korouhvičky po větru. Pro příklady netřeba chodit daleko: Svěcení zbraní Wehrmachtu, v Rusku podporuje pravoslaví autoritáře a u nás se to, myslím, jmenovalo Pacem in terris.

Pokud toužíte být s tímto srovnáváni, páni biskupové, pak klidně pokračujte ve svém pokrytectví a v tiché podpoře likvidace veřejnoprávní ČT.

Pak se ale nedivte, že lidi napadají podobné paralely, jako v titulku tohoto blogu: Čest Bůh, soudruzi biskupové.

Reklama