Běh života je neúprosný, jednou jsi dole, jednou nahoře. A tak vidíme nejen v domácí politice, ale i v té globální, že lídři, kteří se snažili řídit chod země, nebo se nějak podíleli na mezinárodním dění, se pomalu a jistě ocitají na chvostu událostí a jsou jimi spíš vláčeni, než že by je skutečně řídili.
Jak se lze v politice dostat na chvost? Vcelku lehce. Buďto nejste v demokratické společnosti schopni na svůj program přilákat nové voliče, nejlépe mladé, zatímco ti staří vám postupně vymírají, což je případ třeba KSČM, nebo váš oportunismus vede k takovým přešlapům, které nejsou ochotni tolerovat ani vaši skalní voliči, jako třeba ČSSD a dříve ODS.
Na chvostu mezinárodní politiky se ocitnete třeba tak, že necháte vyhřeznout své imperiální choutky a v tradici toho nejodpornějšího fašismu a nacismu vojensky napadnete sousední suverénní zemi, kde provádíte zvěrstva, za která by se styděli i středověcí dobyvatelé. To je případ současného Ruska a konkrétně Vladimíra Putina.
Jiná věc je, jak se vám podaří prezentovat svoji pozici dovnitř vlastní země, v demokracii svým voličům. V jejich očích musíte být hrdinou, i kdybyste prováděli ta největší zvěrstva v přímém přenosu, a tak lžete, podvádíte, zavíráte své odpůrce do kriminálu, případně je přímo likvidujete fyzicky. Ve skutečnosti ale budete stále na chvostu. V praxi se to projeví třeba tak, že vás velmi významná evropská země nepozve na pohřeb své panovnice prostě proto, že s fašisty a vrahy se nechce nikdo špinit.
Stejně tak se v domácí politice ocitnete na chvostu například proto, že se většině obyvatel začne zajídat vaše neustálé fňukání a lži, nejste zvoleni, a na pohřeb královny jede místo vás vítěz voleb, kterého z duše nenávidíte, a který navíc vystupuje v prime time veřejnoprávní televize, zatímco vy byste tam tak rádi viděli sebe.
A aby toho nebylo málo, pro podezření z dotačních podvodů stojíte před soudem a reálně vám hrozí odsouzení, protože už nemáte ten správný vliv na státní orgány, který jste si předtím tak pracně budovali.
Ať se snažíte, jak chcete, ať fňukáte třeba i ve spánku a lžete, kudy chodíte, nedaří se vám být v centru dění. Pozornost vzbuzují tak akorát vaše skandální, mnohdy dost nechutná xenofobní videa, kterými se snažíte ulovit voličské hlasy z toho nejhlubšího bahna, aniž byste si všimli, že tento rybníček už je dávno vyloven a spodina je semknuta kolem svých starých vůdců.
Navíc si ve své, řekněme poněkud snížené bystrosti, nevšimnete, že vaše pokusy o přeměnu v soft-fašistu se časem nemusejí zamlouvat ani některým z vašich současných voličů, takže o ně můžete přijít.
Společnost má prostě očistné mechanismy, které se sice někdy trochu pozdě, ale přece jen projeví, a nakonec si sama amputuje ten pomalu degenerující chvost, na jehož konci se právě nacházíte zrovna vy. V mezinárodním měřítku třeba tím, že s vámi nikdo rozumný nebude obchodovat a nakonec ani se bavit.
Ve vnitrostátní politice pak ten nekrotizující a stále víc páchnoucí chvost amputují voliči.