Reklama
 
Blog | Jiří Karásek

JAK SE ZE ŠACHISTY STALA FIGURKA NA CIZÍ ŠACHOVNICI

Šachy nehraju. Tedy ne, že bych nevěděl, jak se táhne kterou figurou, ale nějak jsem v té hře nenašel zalíbení. Na můj vkus je příliš statická. A ještě si pamatuji, že zaručeně vítězným tahem je tah za ubrus.

V posledním půlroce ale vstoupil do mého, ale i do vašeho života, milí čtenáři, jeden šachista, který nám může život značně znechutit. ANO, mluvím o předsedovi Rady České televize Pavlu Matochovi.

Tento člověk, se ale už dávno, bohužel, změnil z aktivního hráče v šachovou figuru na cizí šachovnici. A kdyby aspoň v nějakou významnou figuru, třeba koně, on je ale pouhým pinčlíkem (taky jsme říkali pindíkem), kterých jsou na té šachovnici tisíce… No dobrá, byl možná vybrán za vůdce několika málo pindíků v Radě, určených škodit, kde se dá. Nejsmutnější na tom ale je, že tak učinil dobrovolně, ba zřejmě s velkou chutí.

Jak známo, pinčlík se na šachovnici může obvykle pohybovat maximálně o jedno políčko kupředu (zpátky ni krok) nebo, pokud chce zničit cizí figuru, tak o jedno políčko doprava nebo doleva. Hráči, neb tato hra nemá jen jednoho šachistu, kteří s ním manipulují, mu také nic víc nedovolí.

Stalo se to třeba nedávno, když nazval špičkové žurnalisty z České televize kvazinovináři. On, který to v žurnalistice dotáhl nejdál na externího spolupracovníka ČT nebo přispěvovatele MAFRY, což je, jak známo vydavatelská divize Babišova Agrofertu, určená k podkuřování svému (ne)majiteli. Zařadil se tak mezi „giganty“ české žurnalistiky, jako jsou v Radě s ním sedící nechutně servilní Lubomír Veselý, nebo z víry bolševické na víru křesťanskou konvertující bývalý redaktor komunistických Haló novin, Jiří Ovčáček, který si neustále namlouvá, že je něčím mluvčím.

Říká se, že šachy jsou bezpečná hra, že se dá u nich chytit tak akorát rýma, když se hrají v průvanu. Tady ale hráči, kteří manipulují nesvéprávnými figurkami po šachovnici demokracie, rozehráli navýsost nebezpečnou partii, schopnou vyvolat i občanskou neposlušnost. A cítím v kostech, že by to u spacáků na Kavčích Horách neskončilo.

Jsou partie, které je dobré odpískat dřív, než král dostane šach mat. Myslím, že se to dělá položením krále na šachovnici. Tato partie, ale může skončit také tím finálním tahem za ubrus, po kterém se budou kácet všechny figury, a která nakonec nebude mít vítěze. Doufám, že si to šachisté i jejich figurky uvědomují.

A za ty kvazinovináře se bleskově omluvte, pindíku!

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama