Reklama
 
Blog | Jiří Karásek

KDO ZA TO MŮŽE?

Václav Havel je autorem známého sousloví o blbé náladě ve společnosti. To pronesl v době, kdy tady řádil jak černá ruka Václav Klaus a v blocích čekal na startovní výstřel Miloš Zeman. Ten přišel už za půl roku ve formě tzv. Opoziční smlouvy. Snad je dobře, že se Václav Havel nedožil dnešních dnů. Jak dobrým byl glosátorem aktuálního dění, tak by dnes určitě jen ztěžka hledal slova k popisu současné situace.

Vztahy ve společnosti jsou natolik vyhrocené, že kvůli politice… ne, kvůli politikům se spolu nebaví členové rodin, lidé na pracovištích, bývalí přátelé, sousedé. Co se to s námi vlastně stalo? Kdo může za atmosféru nenávisti mezi lidmi vyhrocenou až k podání trestního oznámení u bavorské policie? Odpověď je, zdá se, jednoduchá. Nejvíce společnost rozdělují osoby Andreje Babiše a Miloše Zemana. Skutečnost je ale, jak už to tak bývá, o dost složitější.

Začněme na Hradě. Miloš Zeman je v současnosti zjevně již ve stádiu, kdy se jeho vlastní vůle zcvrkla na otázku, zda zůstat v Lánech, či zda se nechat svými „poradci“ odvézt, kam se jim zlíbí. A že se jim to líbí, o tom svědčí jejich nedávné aktivity, třeba Nejedlého a Mynářova podivně mlžená cesta do Číny. Jinými slovy, my už prezidenta nemáme. Možná tak ještě fyzicky, ale mentálně je ten člověk už mimo tento svět. Zato máme na Hradě několik hochštaplerů, kteří si tady s námi dělají, co chtějí.

To druhý strůjce současného sociálního marastu, Andrej Babiš, je stále ještě v obraze. Chtělo by se říct „bohužel“. Celou svojí bytostí bojuje za splnění svého byznys plánu, tedy do posledního úřadu, do posledního policisty nebo třeba lékaře dokončit nepřátelské převzetí České republiky pod svůj agroholding. Žene ho za tím psychopatická touha po moci a po penězích. Sám by na to ovšem nestačil.

Přesně podle pouček získaných kdysi na školeních STB a možná i KGB, mu k uskutečňování jeho cílů stačí vytvořit tu správnou atmosféru. Atmosféru strachu, která se z postižených postupně přenáší na celou společnost. Stačí zakleknout na pár neposlušných jedinců či firem, vyhodit a ostrakizovat pár vyšších úředníků, pořádně to v holdingovém tisku rozmáznout a dál už se věci dějí samy.

Velmi obrazně je to popsáno v tomto rozhovoru. Když se soustředíme na obsah odpovědí bývalé členky hnutí ANO, která ho mimochodem opustila sama, tedy nebyla vyloučena, takže můžeme věřit, že její vyznání, že se zmýlila, je upřímné, tak před námi vystoupí psychopat a sociopat Babiš v celé své nahotě.

Jak ale řečeno dříve, sám by takový rozklad morálky ve společnosti nebyl schopen způsobit. Obklopil se několika podobnými psychopaty a sociopaty, kterým dnes už stačí jen naznačit.

Je zbytečné tady jmenovat nebo vytvářet nějaké seznamy, to je koneckonců Babišova parketa vybroušená k dokonalosti léty strávenými u totalitní tajné policie. Kdo má oči a uši otevřené a chce vidět a slyšet, nepotřebuje seznam. Strach na jedné straně, frustrace z domnělých osobních neúspěchů a závist na straně druhé, to je koktejl, který dělá své.

Jedno je ale skoro jisté: Přijde doba po Babišovi a vyvstanou otázky: Co s tím? Co s mafiánsky řízenými úředníky, poslanci a ministry? Co s bezohlednými asociálními poradci a jejich PR štáby? Co s nižšími úředníky preventivně předpodělanými z každého rozhodnutí, za které by měli nést zodpovědnost? Co s mocí opojenými finančními úředníky a celníky, zvyklými i bez pokynu likvidovat, koho se jim zamane?

Soudit je? Zavírat? Vyhodit je z práce a nechat je živořit pod mostem? Vyhnat je do emigrace? Ne, to určitě ne, ale zároveň to přece nelze nechat jen tak. Vždyť následky mávnutí rukou „Nejsme jako oni“ nad nespravedlnostmi z minulosti si neseme dodnes a výsledkem je i současný babišismus.

Otázky bez odpovědí a navíc: Andrej Babiš svému trestu s největší pravděpodobností unikne a bude nás tady sužovat ještě dlouho po svém odchodu. A jako vždy to odnesou jen malé rybky, pokud vůbec někdo. Následky na společnost, a to nejen ty ekonomické, budou nedozírné a dlouhodobé.

Ne, líp nebude. Nikomu, včetně Babišových a Zemanových voličů, jenže ti to ještě nevědí nebo nechtějí vědět.

Ó, jak rád bych se mýlil!

Reklama