Předně se omlouvám věřícím za parafrázi čtení z Písma, ale to, o čem chci psát, se jinak zestručnit nedá.
V posledních dnech jsme měli možnost v krátkých intervalech za sebou vyslechnout několik projevů lidí, kteří mají ambici řídit tuto zemi. Toto slovní spojení jsem zvolil schválně, neboť Česká Republika se už delší dobu řídí, nebo spíše řítí, volnoběhem jaksi sama, neznámo kam. A je téměř jisté, že to nedopadne dobře.
Ani jeden z těch projevů stoprocentně nebude citován v politologických učebnicích, ani jinak nevstoupí do historie. Vlastně ne, jeden z nich tu šanci má, ovšem jen jako těžká dadaistická satira. Však jedna jeho část již byla i zhudebněna, a to dokonce vícekrát.
Začalo to právě blábolením Andreje Babiše, na které jsme si sice už sice zvykli, ale vzhledem k závažnosti situace je to o to ubožejší.
Ani ne proto, že v tom projevu jediná věta nedávala smysl a nic nesouviselo s ničím, ale proto, že jedinou jakž takž srozumitelnou informací, kterou jsme se od člověka, momentálně zastávajícího funkci premiéra dověděli, bylo, že za vzniklou situaci necítí žádnou odpovědnost, a že si není vědom žádných svých chyb. Za všechno si můžeme my sami. Pokud mám správné informace, tak toto nadzvedlo z gaučů i jeho skalní příznivce.
Člověka zaráží, jak mohl někdo s tak chaotickým myšlením a činy, vytvořit impérium, jako je Agrofert. I když, on vlastně nikdy nic nevytvořil, jen shromažďoval cizí majetek, získaný kdovíjakými pochybnými transfery.
S druhým „zásadním“ projevem měl vystoupit plukovník Prymula, v současnosti ministr zdravotnictví.
Měl vyhlásit nepopulární opatření proti šíření koronaviru, a proto byl předhozen veřejnosti, aby se křišťálově nevinný Babiš neušpinil. Celé to přesně zapadlo do vládního komunikačního puzzle: Pal! Nepal! Pal! Nepal! Prostě taková Koňská opera v praxi.
Ministr sice vystoupil, ale v úplně jiném čase, než bylo avizováno, přičemž se předtím pokoušel celou situaci vysvětlit na svém Twitterovém účtu. Největší smysl tak dává jeho třísekundový vzkaz, abychom seděli doma a nevystrkovali nos.
Později se ale docela „vytáhl“. A to na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví, kde spolu s hlavní hygieničkou a dalšími odborníky konečně po více než půl roce přednesli veřejnosti relevantní data a prognózy dalšího vývoje čínské chřipky u nás.
Konečně jsme slyšeli věty, které měly podmět i přísudek a byly dostatečně rozvité. A nejen to, byly srozumitelné a hlavně k věci. Kromě spousty dat a grafů jsme se ale dověděli i jednu nevyřčenou, ale dosti podstatnou informaci. A sice, že věci začnou dostávat smysl a řád až v okamžiku, kdy se do nich nemontuje Babiš.
A poslední, kdo cítil potřebu se k současné situaci vyjádřit, byli pánové Nejedlý a Mynář.
Samozřejmě ústy své marionety jménem Zeman. Opakovat, že ten člověk je již naprosto mimo realitu, nemá smysl. Přesně to vyjádřil Jiří Pehe. Ano, zlomený, dezorientovaný stařec, který se snaží být zajímavý už jen svojí typickou moralizující dikcí, nám sdělil, že máme nosit roušky a nemáme poslouchat zubaře, kardiology a herce.
Jeho apel k respektování vládních nařízení by možná měl smysl, kdyby on sám tak zoufalým způsobem nedegradoval úřad, do kterého se podle prolhal. Zdá se, že jedinou myšlenkou, kterou řídí svou současnou existenci, už je jen touha po pomstě. Jelikož ale už zapomněl komu a za co se chce mstít, bere to šmahem, hlava nehlava.
A tak jeho psychopatickými výlevy trpíme všichni.
