K sepsání této úvahy mě přivedl příspěvek na Twitteru, který podobné srovnání nabízel. Že se jedná o poněkud divoký konstrukt? Tak si to srovnejme.
Nástup Babišova ANO způsobil ve společnosti turbulence klidně srovnatelné s jaderným výbuchem. Jak známo, k černobylské tragédii došlo po sérii chybných rozhodnutí operátorů při experimentu před odstávkou 4. bloku elektrárny. Stejně tak doba před Babišem byla plná experimentů a chybných rozhodnutí. Třeba těch při kuponové privatizaci a jejím divokém průběhu nebo ohýbání ústavního pořádku tlakem na přímou volbu prezidenta.
V Černobylu došlo k přetlaku páry a následnému výbuchu. V Česku došlo k přetlaku „blbé nálady“ z předchozího vývoje a výbuchu emocí vírou 30% obyvatel, že „Bude líp“.
Pak už to jelo ráz na ráz: Jedovatý a škodící mrak se rozlézal Evropou jak po Černobylu, tak nyní politicky. Připomeňme nástup populistů v Polsku, Maďarsku nebo extremistů na území bývalé NDR.
Jistě, za toto Babiš až tak nemůže a je spíše součástí onoho smrtícího mraku. Ano, smrtícího, neboť, světe div se, na jeho hlavu už dnes padá více mrtvých, než po černobylské katastrofě (dnes přes 11 000 proti 4000 v Pripjati a okolí), o ohrožených nemluvě (10 milionů proti 500 tisícům).
Po výbuchu jaderné elektrárny následovaly lži a zapírání, tak typické pro všechny bolševiky. Od Babiše je trpíme dodnes. Chaos a nekoncepčnost Babišovy vlády jsou úplně stejné, jako ty po výbuchu v SSSR. To pochopitelně zhoršuje následky obou katastrof.
Mimochodem, následky… Ty budeme po Babišovi likvidovat možná stejně dlouho, jako ty po Černobylu. A stejně jako ony, mnohé jsou nevratné. Každopádně je ale třeba s nápravou situace začít co možná nejdříve, nejpozději po letošních parlamentních volbách.
Opravdu nenacházím při srovnání obou katastrof výraznější rozdíly. Jediný rozdíl je snad v tom, že Babiš nás nemá kam evakuovat a zatím nás nemůže ani zakrýt neprodyšným sarkofágem, jakkoli by si to možná přál.
Spíš bych si dovedl představit za tlustou zdí jeho samotného.