Poslanci Andreji Babišovi, tomuto bývalému československému premiérovi České republiky, jehož čeština je horší, než čeština mnohých Ukrajinců, kterou dnes hojně slýcháme ze sdělovacích prostředků, se dnešní den zapíše do životopisu výrazným černým písmem.
Nejen, že byl Sněmovnou (mimochodem již potřetí) vydán k trestnímu stíhání v kauze neoprávněné dotace na Čapí hnízdo, z čehož měl tentokrát evidentně panickou hrůzu, ale zároveň byl časopisem Neovlivní odhalen jako sabotér protiruských sankcí. Jeho, jak on sám opakovaně zdůrazňuje (my ale víme své), bývalá firma Agrofert stále vesele podniká a obchoduje v Rusku, v zemi imperiálního agresora.
Jistě, na jeho byznys se sankce zřejmě přímo nevztahují, nicméně to ani na řadu českých a zahraničních firem, které tam své aktivity již ukončily a jejichž seznam by byl delší než jeho podvodně dotovaná linka na toastový chleba. Příkladem budiž Škoda Auto a Volkswagen. V kontrastu s tím Babiš stále rýžuje a tyje tak vlastně nepřímo na straně agresora z katastrofy Ukrajinců. Lze si ve válce představit něco více nemravného?
Babiš sice ještě oficiálně nepotvrdil svou kandidaturu na prezidenta, ve skutečnosti však vede permanentní předvolební kampaň už několik týdnů. Koupil si za tím účelem karavan, ve kterém chce objíždět české luhy a háje, nepostavil se do čela poslaneckého klubu sekty ANO ve Sněmovně, aby měl na kampaň čas a našly by se i další indicie.
Představa, že jedním z kandidátů na prezidenta demokratického státu je trestně stíhaný člověk podporující válečného zločince, je snad ještě šílenější než druhá kandidatura ruského kolaboranta Zemana. Je to jak scénář nějakého nepodařeného béčkového filmu. Uvědomuje si ten člověk, jak by svou osobou zasvinil dříve tak vážený (než přišel Zeman) úřad prezidenta? A nejen to. Plive na hroby Ukrajinců zavražděných Putinovými hrdlořezy.
Tento opovrženíhodný, nemravný tvor svoji reputaci, jestli kdy vůbec jakou měl, už nenapraví, ani kdyby třeba hned zítra ze svých aktivit v Rusku narychlo vycouval. Mrtvých je na Ukrajině na obou stranách už několik tisíc a Babiš se tváří, že se ho to netýká. Ba právě naopak, přiživuje se na zásluhách jiných (viz celé vlákno), což mu šlo vždycky náramně. Že je schopen jít za svými sobeckými zájmy přes mrtvoly, dokázal koneckonců jako premiér svým přístupem k „řešení“ pandemie čínského moru.
Jeho protikandidáti v prezidentských volbách tak už teď mají nabito velmi tříštivou municí. Otázkou je, kolik jeho voličů to osloví a zda vůbec.
Češi jsou totiž nepoučitelní.
