Neměl jsem v tom jasno, až ministryně Maláčová mi, zdá se, otevřela oči. Ale na druhou stranu… Proč být vulgární?
Jak nazvat stát, kde vládní činitelé jsou totálně nekompetentní a díky jejich „krizovým opatřením“ zaměstnanci nepracují, přesto dostávají peníze a zůstávají ve firmách, které ale nemají zakázky a stejně dříve nebo později zkrachují, čímž je ochromen jak trh s pracovní silou, tak podnikatelské konkurenční prostředí?
Jak nazvat stát, ve kterém živnostníci a umělci byli necháni napospas krizi a hledají si práci třeba u pokladen supermarketů, aby nezhynuli hlady?
Jak nazvat stát, který před volbami tvrdí, že pětitisícovým příspěvkem důchodcům podporuje ekonomiku?
Jak nazvat stát, kde vláda žádá občany o součinnost a přitom v krizi vyhlašuje opatření chaoticky, pozdě a mnohdy je sama ani nedodržuje, díky čemuž zbytečně umírají lidé?
Jak nazvat stát, kde člověk, zastávající vysoce prestižní funkci prezidenta, mluví jak kanál a každým projevem uráží občany, včetně těch, kteří ho do té funkce zvolili a navíc, svým chováním nahrává nepřátelským mocnostem?
Jak nazvat stát, jehož občané v době strmě stoupající pandemické křivky vysoce nakažlivé nemoci jdou, bez dodržování preventivních zásad se ve velkém množství shromáždí na náměstí, aby nakonec zatížili bezpečnostní a zdravotnický systém rvačkou s policií?
Jak nazvat stát, ve kterém je předsedou vlády trestně stíhaný člověk v obludném střetu zájmů, který neváhá kdykoliv zneužít, a který za dobu výkonu vládních funkcí více než zdvojnásobil svůj majetek v řádu miliard korun?
Jak nazvat stát, který díky tomuto střetu zájmů zametá pod koberec jednu kauzu svého premiéra za druhou, od ekonomických až po ekologické?
Jak nazvat stát, ve kterém je to 30% voličů jedno?
Paní Maláčová, takto členka vlády, se pokusila o název takového státu, použila při tom jisté vulgární slovo a nejspíš měla i pravdu. Ale nebuďme jako ona a buďme slušní:
Je to Česká Republika 2020.
