Jako císař Nero, zpívající nad hořícím Římem, si dozajista musí připadat Miloš Zeman při kádrování potenciálních ministrů Fialovy vlády. A že si to užívá! Co jiného ale taky čekat od člověka, jehož jedinou hybnou životní silou je zloba, nenávist a msta. Msta komukoliv za cokoliv, i za sebemenší příkoří způsobené mu kdysi dávno.
Země je ekonomicky, morálně a zdravotně na kolenou, a on se ukájí tím, že může zdržovat jmenování nové vlády a hrát si s občany jako s loutkami. Už zase umírají denně desítky lidí a Zemanovi je to jedno.
Jen na malou chvíli ztratili jeho pofidérní spolupracovníci kontrolu nad vývojem situace. A to v okamžiku, kdy přišli o monopol kontaktu s nemohoucím starcem, se kterým do té doby manipulovali dle svých zvrácených představ, a byli nuceni, vzhledem k jeho kritickému zdravotnímu stavu, ho ukázat i někomu jinému, tedy lékařům ÚVN.
Ti se zhrozili a od dalšího vývoje dali ruce pryč prohlášením o Zemanově neschopnosti zastávat povinnosti prezidenta. To byl okamžik, kdy nastupující koalice promeškaly nejvhodnější dobu k urychlené změně situace tím, že tvrdě nevyžadovaly použití čl. 66 Ústavy o zbavení prezidentských pravomocí. Teď jim nezbývá nic jiného, než se účastnit nedůstojné frašky a tvářit se, že zjevně nemohoucí, nevyléčitelně nemocný stařec je ve „výborné kondici“.
V předstírání normálnosti tohoto stavu je jasně patrná ruská stopa. Ti se v podobných situacích velmi dobře orientují a nezakecají se. Údajná Zemanova pozitivita na čínský virus slouží jako fíkový list k zakrytí skutečnosti, že císař je nahý. Sedě na invalidním vozíku v čemsi, co silně připomíná vitrínu s muzejním exponátem, si Zeman užívá svoji pomstu.
Komu se mstí? Za co? Těžko říct. Možná mu kdysi lidé na Václaváku málo tleskali. Zároveň, když je takto izolovaný, nemůže nikdo relevantně posoudit jeho skutečný stav. Vivat koronavirus!
Nutno ovšem podotknout, že Fialovi nominanti to Mynářovi a spol. výrazně usnadňují. Jásáním, jak u tohoto neústavního kabaretu prošli, se toho tyátru aktivně účastní. K zjevnému rozčarování svých voličů. Jemnějším povahám je z toho smutno, těm radikálnějším se dělá fyzicky nevolno.
Vítězné koalice slibovaly změnu. Zatím se ale poníženě plazí u dveří lánského zámku úplně stejně, ne-li ještě servilněji, než předchozí vláda velkokorupčníka a arcilháře, trhovce Babiše.
A že legenda o Neronovi, zpívajícím a hrajícím na kitharu nad hořícím Římem, nejspíš není pravdivá? A koho zajímá nějaká pravda, když i označení „pravdoláskař“ dnes patří v jistých kruzích k nejhanlivějším nadávkám?
