Rozplizlost české zahraniční politiky je naprosto ubíjející. Člověk, který se alespoň trochu zajímá o dění kolem sebe, má co dělat, aby se z toho nepomátl. Ten stav se bez přehánění dá nazvat schizofrenií a postoj k událostem v Bělorusku tento fakt ještě umocňuje.
Díky poslancům ANOsekty v parlamentu neprošel návrh opozice vyzývající Rusko, aby se zdrželo vměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Babiš se ihned na to sešel s běloruskými zástupci v Česku a: „Musíme jim pomoct“. Ještě si dovolil veřejně něco špitnout o nepřípustnosti opakování událostí roku 1968. Okamžitě potom, co dostal facku v ruských novinách, hodil zpátečku, přesně podle pravidla „Řídit stát podle nasliněného prstu“.
Pokud se vztahu k jiným zemím týká, je schopen tak akorát ždímat dotace EU, která na něho pořád „útočí“, a je tak součástí „kampaně“ proti němu, přitom sám jí okopává kotníky, kde může.
Občas je vzat na milost některými představiteli USA (Mike Pompeo z důvodu etikety návštěvu u premiéra vynechat nemůže) nebo spěchá na letiště vítat roušky z Číny.
Vzhledem ke své estébácké minulosti si tak možná z doby socialismu ještě pamatuje, kde je Maroko a Švýcarsko, kam si jezdil ukládat kdovíjak získanou hotovost. Vše ostatní je mimo jeho chápání a zahraniční politika je v jeho byznysovém vládním angažmá jen obtížnou železnou koulí na noze.
To politika hradních picmochů Nejedlého a Mynáře, řízených ruskými a čínskými tajnými službami, je jednosměrnější. Ti jedou, jak kdysi jeden „dobrák“ s knírkem, Drang nach Osten.
Pamatujete na billboardy před druhým kolem prezidentských voleb a heslo TATO ZEMĚ JE NAŠE? Už tenkrát jsem tvrdil, že by bylo bývalo lepší, kdyby to bylo napsáno rusky s čínským překladem v závorce. Teď se to ukazuje v plné parádě. Kolaboraci s autokratickými režimy, nepřátelskými k ČR, se prezidentská kohorta už ani nesnaží skrývat.
Podle toho také vypadá zájem spojenců o Zemana, který Nejedlému s Mynářem slouží jen jako fíkový list, který vystrčí na veřejnost vždy, když je nutno se nějak oficiálně zahraničněpoliticky projevit. Ministr zahraničí USA se na Pražském Hradě nezdržel snad ani dvacet minut, přičemž si musel vyslechnout Zemanova“moudra“ o tom, jak mají USA spolupracovat s Ruskem a Čínou.
Už jen třešničkou na dortu pak je prohlášení bývalého agenta STB, jinak ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Jindráka: „Pro českého prezidenta dělám diplomacii 24 hodin denně“. Konání prezidenta republiky má odrážet zahraniční politiku země, nikoli jeho vlastní! Zemanovo povolební Shut up! uvedené do praxe.
Netřeba snad ani dodávat, jak tato podvratná a důvěryhodnost České republiky rozvracející činnost, konvenuje komunistům a náckům napříč politickými stranami.
A pak tady máme ministra zahraničí Petříčka, který by měl být garantem právě té oficiální zahraniční politiky. Tedy prozápadní, proevropské, prospojenecké. Nemá to ale chlapec, vůbec lehké, a přesto s těmito všemi politickými prajěštěry bojuje udatně. Klobouk dolů!
Velmi sympatická je jeho poslední akce, kdy přes zmíněné neschválení podpory Bělorusů českým parlamentem, se setkal s jejich zástupci u nás a tu podporu jim z titulu své funkce přislíbil. Jak křiklavý rozdíl od Babišova marketingového kankánu!
Nakonec je třeba ještě zmínit zahraniční politiku Senátu a jeho předsedy Miloše Vystrčila. Ani on se neleká výhrůžek, mediálního tlaku rusofilů a čínských agentů a na Tajvan nakonec pojede. A to s plným letadlem českých podnikatelů. Jak prosté! Vrcholný politik demokratické země navštíví jinou demokratickou zemi. Zběsilé kvičení z Hradu a z čínské ambasády jen svědčí o tom, že se rozhodl správně.
Ovšem tato personalizace zahraniční politiky, kdy si hraje každý jen na svém hřišti, které mu notabene vytyčují tu ruské, tu čínské tajné služby, tu vlastní byznysové zájmy nebo třeba i truc těmto všem, tak tato politika chaosu je zřejmě dlouhodobě neudržitelná a určitě České republice škodí.
Z toho se dá vystoupit jedině tím, že přestaneme poslouchat jen vlastní panděra, přestaneme věřit lhářům a budeme schopni zvolit někoho, jehož zorné pole bude sahat dál než do příštích voleb.
K tomu nám dopomáhej zdravý rozum.