Včera opustili Českou republiku dva ruští „diplomaté“, podezřelí ze záškodnické činnosti proti naší zemi. Pomiňme, že oficiální důvod pro který byli vyhoštěni, tedy jejich osobní spory na ambasádě, je poněkud úsměvný, ale budiž, hlavně, že už jsou pryč.
Podle hysterických reakcí ruské strany, a to nejen ambasády a ministerstva zahraničí, ale například i ředitele ruské civilní rozvědky Sergeje Naryškina, bylo asi na informacích našich detektivů něco pravdy. A k tomu, aby veřejně vystoupil šéf tajných agentů, k tomu už musí mít jo pádný důvod!
Když uvážíme, jak je ruská ambasáda u nás personálně předimenzovaná (140 osob proti například 80 ve Velké Británii, mnohonásobně větší zemi, než ČR), tak dva vypakovaní špioni, to je jen kapka v moři, ale zaplať Bůh aspoň za to. Mohlo by to svědčit o tom, že snad stále ještě jsme suverénní zemí pevně ukotvenou ve strukturách západní demokracie. Přesto se nás opakovaně snaží východní totality, Rusko a Čína, přesvědčovat o tom, že vědí líp než my, co je pro nás nejlepší.
V této souvislosti je poměrně skandální výrok mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové, která v neděli uvedla, že „nynější kroky českých představitelů ve vztahu k Ruské federaci neodpovídají zájmům Česka“. Duch této skryté výhrůžky je stejně odporný, jako nedávný, patrně hradní sebrankou iniciovaný, dopis čínské ambasády o tom, že naše firmy pocítí odvetu, pokud předseda Senátu navštíví Tajwan, načež tento krátce nato zemřel.
Dlužno poznamenat, že nový předseda Senátu zatím projevuje odhodlání tuto cestu i přesto uskutečnit. Je to v dnešní době poměrně odvážný postoj. O tom že to myslí vážně, svědčí jeho lekce, kterou dal v nedělních OVM Vondráčkovi, bezpáteřnímu přisluhovači Agrofertu, momentálně nejspíš omylem ve funkci předsedy Sněmovny. (zde, druhé video, čas 12,10). Tak nějak si představuji hrdého reprezentanta sebevědomé země.
Co je tedy skutečným zájmem České republiky? Vypadá to, že na pozadí všech těchto hrátek sledujeme boj oligarchů, hájících své vlastní zájmy, přičemž nějaká Česká republika jim je z duše ukradená. Agrofert versus PPF.
Agrofert v čele s Babišem je oproti PPF a Kellnerovi v poněkud schizofrennější pozici, neboť má část svého byznysu lokalizovanou v Německu, tedy v EU, nemluvě o dosud neodstřiženém sosání evropských dotací. Zároveň ho ale drží pod krkem čínské banky, u kterých je zadlužený. A nerozházet si to ani s jedním, ani s druhým dá dost velkou fušku, jak můžeme denně pozorovat na majiteli hnití ANO (ne, to není překlep).
To Kellner má podstatnou část svého byznysu v Číně a Rusku, takže tomu je EU poměrně volná, což je zase vidět na jeho politické divizi pod názvem ODS. Zato přiškrcením čínských a ruských penězovodů by utrpěl dosti značnou ztrátu. A to by Klausův klan asi nebyl rád.
Metoda cukru a biče, které Rusko a Čína proti nám používají, je dost nechutná. Naposledy to byla WHO, o níž je známo, že je pod čínským vlivem, která nás chválila za opatření proti koronaviru. A Havlíček, multifunkční ministr za Agrofert, samozřejmě hned na tuto vějičku skočil.
Za sebe mohu říct, že by se mi nelíbilo být obyvatelem ruské gubernie, což jsme si už koneckonců čtyřicet let vyzkoušeli, natož obyvatelem čínské provincie. A stejně tak se mi nelíbí být majetkem toho, či onoho oligarchy.
Přál bych si, aby sebevědomých politiků, jakým se jeví být nový předseda Senátu Vystrčil nebo ministr zahraničí Petříček, bylo u nás stále více a ruských a čínských pohůnků, jací momentálně sídlí třeba na Hradě, čím dál méně.
Podmínkou jsou ovšem sebevědomí a hrdí občané, kteří budou takové politiky volit. Banda uťápnutých konzumentů ošizených potravin a vylhaných zpráv zvolí zase jen stejné šizuňky a lháře.
A od politiků to vyžaduje rovnou páteř a uvědomění si, že perioda prosperity země nekončí jejich volebním obdobím.
Že nekončí ani termínem příští výplaty, by si zase měli uvědomit především poslanci a voliči Agrofertu.
