Je ospalé nedělní dubnové dopoledne. V lázních doba klidu, kdy hosté obvykle posedávají v kavárnách, procházejí se po kolonádě a zdvořilostně konverzují. Prostě klídek a pohoda.
Počasí je ale nevlídné. Sněží, je chladno, ani toho psa by člověk nevyhnal. A tak sedím na posteli, v hlavě dozvuky včerejšího příjemného posezení ve stylové středověké hospůdce s přáteli, kteří mě přijeli navštívit a přemýšlím, že nejlepší ze všech možných činností asi bude jen tak „vegetit“. Abych ale úplně nevypnul mozek, otevírám internet ve snaze dovědět se, co je ve světě nového.
Jako už přes měsíc, dominují zprávám novinky z války na Ukrajině. Ovšem to, co vidím, mě vytrhává z lázeňské letargie. Rusové byli vytlačeni od Kyjeva a spoušť, která po nich zůstala, se nedá nazvat jinak než peklem.
Prohlížím fotografie a videa ukazující mrtvé civilisty se stopami mučení, ležící na silnici jen tak se svázanýma rukama za zády, barbarsky zavražděné střelou do týlu, znásilněné nahé ženy, hromadné hroby, vyrabované a vyhořelé obytné domy. Prostě spoušť, kterou si civilizovaný člověk ani nedovedl představit. Mozek se zdráhá uvěřit, že v jedenadvacátém století je vůbec něco takového možné. Lázeňská pohoda je pryč, myšlenky těkají, nelze se na nic soustředit.
Proč? Co tak strašného ti lidé udělali, že jim Rusové připravili tak krutý osud? Co je to za sběř, která je schopná druhého člověka takto ponížit a zlikvidovat? Kdo to spáchal? Kdo to připustil? Bude se vůbec někdy někdo zodpovídat za tato zvěrstva?
Žili jsme si tady v Evropě v klidu a míru, v komfortu a bohatství, civilizovaně, zatímco na východ od nás, v Rusku, se konzervoval středověk. Když ne materiálně, tak mentálně v každém případě. A ten teď vyhřezl v plné své odpornosti. Co ale s tím?
Jakkoli historické paralely vždycky kulhají, vzpomeňme, čím prošlo Německo po porážce ve druhé světové válce. Důkladná denacifikace státní správy a materiální pomoc USA změnila nacistický stát v ekonomického lídra Evropy. Předcházela tomu ale totální devastace země a oficiální kapitulace.
Toto ale v současném Rusku jen tak samo od sebe nenastane. Dnešní situace, kdy naprostá většina jeho obyvatel nepokrytě podporuje tato barbarství a vyjevuje tím středověk ve svých hlavách, nesignalizuje ani náznak pokory.
To musíme opravdu z Moskvy a Petrohradu vyrobit hromadu sutin, aby Rusové pochopili, že středověk už dávno skončil? To musí zase zemřít miliony nevinných lidí, aby se Putinovi a jeho jestřábům rozsvítilo v kebulích?!
Přesto, že se tak jako asi většina normálních lidí bojím rozšíření války na celou Evropu, či dokonce do celého světa, začínám měnit svůj postoj. Nevidím totiž jinou možnost než dát ochutnat Putinovi jeho medicínu, jednoduše dát mu „přes držku“. Ničemu jinému on totiž rozumět nebude.
Pak všechny zrůdy postavit před mezinárodní tribunál a z Ruska za sto let udělat prosperující mírumilovnou demilitarizovanou zemi, kde se budou pod mezinárodním dohledem ctít lidská práva a obecně lidská důstojnost. Prostě oficiálně ukončit v Rusku středověk. Máme NATO!
To je ta lepší varianta. Tou pravděpodobnější je návrat k prvobytně pospolnému řádu na planetě, která bude z větší části neobyvatelná. Myslet si totiž, že z takového konfliktu může vyjít někdo posílen, natož Rusko se svou hordou demoralizovaných barbarských vrahounů a z velké části nefunkční zastaralou vojenskou technikou, je čiré šílenství.
