Tak se nám to v posledních dnech tak nějak sešlo…
Zpěvák Petr Kolář nazpíval hymnu SPD, vystupuje ve videoklipu SPD, a pak tvrdí, že není tváří Okamurovy předvolební kampaně, ani SPD nevolí. Taková nechytrá výmluva, řekl by asi Václav Klaus starší.
Zato zpěvačka Ilona Csáková je zjevně hrdá na to, že může kandidovat za Volný Blok pomýleného poslance Volného a věčné kandidátky kamkoli, Bobošíkové, ke kterým se mimochodem přidali i Vandasovi náckové z DSSS.
No, a hokejista Jaromír Jágr zase naopak odmítl stát se tváří vakcinační kampaně proti novému čínskému koronaviru. „Nechci nikomu radit a každý by se měl rozhodnout tak, jak si myslí, že je to nejlepší pro něj“, říká.
Bylo by to zajisté rozumné, kdyby se ovšem už dávno předtím nestal tváří Vodňanského kuřete a Babišovy volební kampaně.
„Když jsem řekl svůj názor, tak se to většinou otočilo proti mně“, pokračoval Jágr. Jistě, jakákoli angažovanost veřejně známých osobností, jakkoli je výraz „osobnost“ v mnoha případech silně nadnesený, dělá z veřejně známých lidí, lidi veřejně prodejné. A ano, obvykle se to obrátí proti nim.
Některým je to ovšem jedno a jdou s každým. Příkladem budiž životní příběh jedné slavné nejmenované české herečky. Jiní se dokonce angažují až tak, že ze sebe, bez ohledu na své schopnosti, nechají udělat třeba ministry. I takových příkladů by se pár našlo.
Ale aby bylo jasno, nekritizuji vyjádření politického názoru. Ten máme koneckonců všichni (tedy, měli bychom mít). Je ale rozdíl sdělit v rozhovoru svůj názor, nebo dát všanc svoji popularitu společnou fotkou s politiky, případně se politiky aktivně účastnit bez ohledu na stranu, ve které jsem aktivní, a přitom chtít být stále stejně populární ve svém oboru. Tady by zase mohl sloužit za příklad jeden ostravský zpěvák.
To se totiž vždycky obrátí proti aktérovi, protože univerzálně oblíbený politik neexistuje. Univerzálně populární herec, zpěvák, sportovec, už ale taková vzácnost není. A ztratit celoživotně těžce vydřenou popularitu jednou líbivou fotečkou s někým, kdo za čtyři roky, nebo i dříve, bude lidem obecným zatracen a upadne v zapomnění, je podle všeho nebetyčná hloupost. Pokud ovšem důvodem není skutečná hloupost samotných aktérů.
Pak jim není pomoci.
