Na sociálních sítích se rozbouřila debata nad oznámením poslance STAN Jana Farského, že se chystá na půlroční stáž do USA na Oregonské státní univerzitě. Rezignuje sice na post předsedy poslaneckého klubu STAN, poslanecký mandát však složit nehodlá. V USA se bude věnovat projektu s názvem tak složitým, že nemá cenu se v tom nimrat. Zjevně se ale jedná o politické téma.
Reakce na jeho rozhodnutí jsou povětšinou negativní, ale hlavně silně emocionální. Pokusme se tedy podívat na celou věc s chladnou hlavou.
Je velmi chvályhodné, že pan magistr pracuje na své profesní kariéře, která má být podle všeho politická. Pochybuji, že kdokoli z minulé vládní garnitury alespoň okrajově přemýšlel o tom, by si zlepšil vzdělání, byť například jen v jazykové vybavenosti („Ví vil sí“ paní Schillerové je už evergreenem sociálních sítí).
Pokud ovšem pan poslanec už před volbami tušil, nedej Bože věděl o tom, že ho takováto mise čeká, jednoznačně neměl kandidovat. Přinejhorším se měl hned po volbách vzdát mandátu ve prospěch dalšího v pořadí. To se ale nestalo.
Těžko říct, jak by se jeho život vyvíjel, kdyby se zachoval takto férově. Lze se ale domnívat, že po skončení své mise v USA, by byl hnutí STAN mnohem užitečnější třeba jako poradce se zahraničními zkušenostmi, než teď jako půl roku nepřítomný poslanec.
Ale dobrá, situace je, jaká je. V této chvíli je ale každé řešení jenom špatné, nebo ještě horší. Pokud se pod tlakem vzdá mandátu, bude to bráno jako slabost, případně populismus – špatně. Pokud se ho nevzdá, je to kariérista – ještě hůř. Jak tedy z toho ven? Teď už zřejmě nijak.
Je sice pozitivní, že se na klíčová hlasování chce vracet do Sněmovny, stejně jako to, že bude po dobu nepřítomnosti posílat svůj plat neziskovým organizacím, tím ovšem poslanecký mandát a hlavně sám sebe degraduje na hlasovací automat, což bylo opozicí, jíž byl v minulé Sněmovně pan poslanec součástí, terčem časté kritiky politické divize Agrofertu, též nazývané Hnutím ANO. Takže zase špatně. Zklamání voličů, projevující se komentáři na sociálních sítích, je už jen třešničkou na dortu.
Je nepochybné, že pan magistr Farský tímto ne úplně vyzrálým politickým rozhodnutím značně pomohl Babišovi a jeho poskokům položit další minu pod nohy vlastní vlády. A to je na celé té věci nejhorší.
Co mu tedy popřát? Snad jen, aby zkušenosti nabyté v USA mohl napříště plně využít ve prospěch České republiky a hlavně, aby se tam naučil rozpoznat, jaká přijímat politická rozhodnutí, aby jimi neposkytoval opozici střelivo k útokům do vlastních řad.
