Netřeba se obávat, nezrodil se šestimiliontý třetí psychiatr-amatér, sázející diagnózy Andreje Babiše mladšího podle několikaminutového šotu na sociálních sítích. Řeč bude o schizofrenii jiného typu.
A sice o velmi těžkém údělu voliče, rozhodnutého Babiše, komunisty, a nácky, ať už tříbarevné, nebo přímo ty hnědé, určitě nevolit. A policejní domov důchodců a vysloužilých zakuklenců tím tuplem NE.
Jako volič, který si přeje, aby se zastavila přeměna České republiky v teritorium Cosa Nostry, má takový člověk, pokud chce, aby jeho hlas pomohl něco změnit, jen dvě možnosti. Podle toho, zda jeho srdce bije víc vlevo nebo vpravo, si může zvolit jen jednu ze dvou demokratických koalic.
Příznaky schizofrenie vykazují i mediální výstupy jejích lídrů. Tak třeba Piráti: Ivan Bartoš velmi sympaticky drtí Babiše fakty a dostává ho do jeho typického nastavení papírového čerta vyskakujícího z krabice, načež ho setře, jak malého kluka, že se chová jako hulvát. Něco, co Babiš ze svého okolí nezná, ale potřebuje, jak koza drbání. To je nesporně na potlesk. Pak si ale volič přečte některý z příspěvků Piráta s přebujelým egem, Michálka, a chuť hodit hlas koalici PirSTAN ho přejde.
Mimochodem STAN: Toto beztvaré uskupení jednoho muže, velmi schopného pana Rakušana (no dobře, dvou mužů, občas něco špitne i pan Gazdík), taky asi není úplně to, co by voliče hnalo s nadšením k volebním urnám. Aktuálně by hnutí STAN jako samostatný subjekt dostalo zhruba 7,8% hlasů. Tipuji, že to jsou tak akorát příbuzní všech členů.
Ve druhé koalici, SPOLU, kde se jako dominantní síla profiluje ODS, to není o moc lepší. Přestože jsou výroky jejich nejviditelnějších osobností v poslední době o něco konzistentnější a tím čitelnější, vystoupí pak třeba pan Vondra a přinese mnohokrát vyvrácenou tezi o možné povolební spolupráci s ANO, ale bez Babiše. Považte, BEZ BABIŠE!
Voliči s alespoň minimálním zbytkem mozku musí okamžitě začít blikat červená kontrolka s nápisem OPOZIČNÍ SMLOUVA. Následky této Zemanovy a Klausovy zvrhlosti cítíme dodnes. Jedním z nich je nepochybně fenomén s názvem Babiš.
Z ODS je to prezentováno jako nejvyšší projev zdravé stranické demokracie s různými názorovými proudy. Kam ale tyto „různé názorové proudy“ dostaly například současnou ČSSD, vidíme v přímém přenosu. Navíc nás po volbách čeká volební sněm ODS a vůbec není jisté, na který názorový proud by sázkové kanceláře vypsaly nejnižší kursy.
A tak je to i s řadou dalších témat: Euro, EU a naše role v ní, vztah k dnes už obskurnímu společenství V4… Zkrátka, „názorové proudy“ vyvěrající takto navenek těsně před volbami, nejsou úplně to pravé ořechové. Stejně jako názorové rozdíly mezi jednotlivými členy trojkoalice, které občas také probublají na povrch.
A co voliči? Zdá se, že ti levicoví to mají jednodušší, než pravicoví, protože jsou k PirSTAN pevněji přimknuti. Zato ti nerozhodnutí se musí každý den cítit jak na tobogánu. Tu jsou na nejvyšším bodě dráhy a vidí všechno před sebou pěkně zřetelně, a za chvíli nastane sešup, ze kterého se jim dělá šoufl.
Jde ale přece o to, aby se nerozhodli vystoupit a na takový tobogán se už nevracet, nedej bože v té schizofrenii spáchat sebevraždu tím, že přesednou na děravou bárku BUDE LÍP, líně se pohupující na zatuchlé hladině Babišových lží a podvodů.
