Občan, sledující alespoň trochu média, si nemohl nevšimnout, že tady někdo v posledních dnech začal intenzivně vrtěti psem. Tentokráte čínským.
To obvykle věští velký průšvih někde za třetím rohem a hle, už je to tu. Zakuklená policie dnes vzala útokem Ministerstvo práce a sociálních věcí nepochybně s Babišovým vědomím, neboť ten už dávno upozorňoval ministryni Maláčovou, ať se nemontuje do předražených dálničních známek a radši se věnuje IT zakázkám ve svém resortu. Takže tipuji, že se nám tato paní brzy rozhodne, že už ministryni dělat nechce. (Ano, paní Benešová, už to vidíme, dá se u nás objednat trestní stíhání). Zda to vyšumí do ztracena nebo se na tom přilakuje Babišovo pozlátko, na tom určitě Mára Prchal maká už teď. Věnujme se ale čínské kartě.
V pořádku, koronaviróza, postupující z Číny je celosvětový problém a je třeba o ní mluvit a jednat. Naše vláda „makáčů“, v době, kdy se nakažení v Číně a jinde ve světě počítají na desetitisíce, mrtví na stovky a pandemie probíhá už několik měsíců, svolává už! na čtvrtek Ústřední epidemiologickou komisi.
Média jsou ale náhle plná Nečase a jeho nechutné sebechvály (zde a zde), jako ambasadora česko-čínských vztahů. Ano, TOHO Nečase, který s ostudou ukončil misi předsedy vlády v náručí své dominantní (tenkrát ještě) sekretářky, pardon, ředitelky kabinetu, dnes manželky. Jeho odchod byl ještě o to ostudnější, že díky do médií proniklým odposlechům se provalilo, jaký je to ve skutečnosti slaboch a ona domina.
Tento člověk teď pěje ódy na to, jak správný je ryze ekonomický přístup ve vztazích s Čínou a jaká to dříve byla chyba akcentovat porušování lidských práv. Upřímně si myslím, že vzhledem k výše popsaným životním kotrmelcům a následným škodám, které poté vznikly nástupem Babiše, měl tento člověk navěky zůstat uložen někde hodně hluboko v regále dějinného zapomnění. Tohle se režisérovi frašky opravdu příliš nepovedlo. Tato karta skutečně není trumfovým esem ke zlepšené obrazu Číny.
Zjevně se jedná o reakci na odhalený výhružný dopis, který zaslala čínská ambasáda prostřednictvím Zemana zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi v souvislosti s jeho plánovanou oficiální cestou na Tchaj Wan. Je to opravdu nehorázný přístup v mezistátních vztazích a pokud chceme být skutečně suverénní a sebevědomou zemí, tak jediný způsob, jak se zachovat, je, dle mého, doporučit Číně, aby svého velvyslance odvolala nebo ho vyhostit takříkajíc natvrdo.
Čína požaduje od jiných zemí oficiální uznání tzv. politiky jedné Číny, tedy chovejte se, jako by neexistoval Tibet, Tchaj Wan nebo Hong Kong. Ale proč? Vždyť sami Číňané se holedbají tezí o dvou systémech v jedné zemi. A Jaroslav Kubera si logicky vybral ze dvou systémů ten, který je bližší tomu našemu, tedy ten kapitalistický.
Nečas ve svých mediálních vystoupeních lká nad tím, že lidsko-právní tématika brzdí hospodářské vztahy, které on za své vlády spolu s Tvrdíkem těžce budoval. Zkráceně: Držme hubu a krok, zavřeme oči před krutostmi čínských komunistů a z Číny nepochybně přijde blaho. Ideálně i se stabilizací společnosti na čínský způsob. (Jeden se nestačí divit, jak jsou ty Zemanovy bonmoty věčné a vděčné. Tady se hodí jak to jeho povolební Shut up!, tak i ta stabilizace, kterou se do Číny jel učit.)
Žádně blaho samozřejmě nepřijde. Číňanům, stejně jako Putinovi a jiným totalitářům vůbec nejde o nějakou spolupráci. Oni se jen potřebují zachytit pověstnými dvěma prstíčky: „Jen se ohřejeme a hned zase půjdeme.“ A když přes ně dostanou, to je řevu!
A až se zachytí, pokud se tak už nestalo, tak půjdou samozřejmě dále. Česká republika jako vstupní brána do EU je pro ně ideální. Ne příliš velká, ne příliš významná, ale přesto napojená na všechny evropské struktury. To ale předpokládá právě ono Shut up!
Všechno špatně, soudruzi! Ve svobodné zemi, kterou zaplať Bůh, stále ještě jsme, se může nahlas říkat, že Tibet má být svobodný nebo, že hospodářská výměna s Tchaj Wanem je pro nás výhodnější, než s pevninskou Čínou a předseda Senátu ji tam pojede podpořit. A pokud se vám to nelíbí, je to váš problém.
Jo, a svoje Nečasy nám tu netahejte, nám stačí náš Ba-Bich An-Drej a jeho kauzy.
