Stále častěji čteme a slýcháme úvahy o budoucnosti předvolebních koalic po volbách. Miloš Zeman, nazývající se prezidentem republiky, toho času na nenuceném dlouhodobém odpočinku v Lánech, je označil za podvod a jasně řekl, že vládu nechá sestavit nejúspěšnější straně nebo hnutí, které budou kandidovat samostatně. A to je člověk, který má s podváděním voličů nějaké zkušenosti! Vzpomeňme třeba jen tzv. Opoziční smlouvu, jejíž následky pociťujeme dodnes.
Zeman ale již dříve nenechal nikoho na pochybách, že tím, koho chce pověřit sestavením vlády, bude Andrej Babiš. Proč to řekl, je nasnadě. Mnoho voličů, kteří by třeba Babiše, nevolili, tím odradí od účasti na volbách, protože proč chodit k volbám, když už je předem rozhodnuto.
Faktem ovšem je, že Babišův koaliční potenciál je značně zúžený, což jsme viděli i po minulých volbách. Než se mu podařilo uhnat do současné vlády ČSSD, trvalo mu to rekordních šest a půl měsíců.
Po letošních volbách nebude mít situaci o nic lehčí. Je tu sice policejní divize Agrofertu pod vedením Roberta Šlachty, kamuflovaná za politické hnutí, které bylo zjevně stvořeno k tomu, aby měl Babiš vůbec někoho, kdo s ním půjde, ale pak už zbývají jen komunisté a Okamurovi náckové. Dál už nikdo. Nikdo? Podstatná otázka.
Z ČSSD, jedné ze „zkorumpovaných tradičních stran“ se Babišovi s velmi aktivním přispěním Jana Hamáčka podařilo vytvořit bezvýznamnou partu několika naivů, kteří se zatím tváří, že o něčem rozhodují. Ve skutečnosti už jim nejde o nic jiného než se co jak nejdéle udržet u koryt. Skutečných sociálních demokratů zůstalo tak akorát do mariáše.
Je jasné, že Babiše a jeho mafiánskou tlupu je třeba ve volbách odstavit a ideálně hned poté soudit. Stejně tak je ale jasné, že u nás není strana, která by to dokázala sama. Společnost je natolik atomizovaná, že nejsme schopni se dohodnout ani na tom, jestli je čtvrtek nebo sobota.
Proto vznikly dvě předvolební koalice, které si tento úkol daly primárně za cíl. A tady nastává problém. Strany se sice spojily, snad se i shodly na programových prioritách, koalice ale nepotlačily ega svých lídrů. A tak dochází k tomu, že už tři měsíce před volbami si navzájem okopávají kotníky a občas se snaží kopnout i výše.
Popravdě řečeno, koalice Pirátů a Starostů zatím vypadá kompaktněji než SPOLU. A tak se naskýtá otázka, jak dlouho asi bude Babišovi po volbách trvat, než se mu podaří nasypat ještě víc písku do tohoto skřípajícího soukolí a tuto již teď rozklíženou koalici rozložit úplně třeba tím, že jednu se stran pozve do vlády.
On to koneckonců dělá už teď. Ve sněmovně začal podkuřovat ODS, se kterou by se mu líbilo vládnout, protože jako strana organizovaná nikoli vůdcovským, ale demokratickým systémem, by jeho mafiánskému vedení státu, dodala punc demokratičnosti, jak si to původně sliboval od ČSSD. Otázkou je, zda v ODS převáží masochismus a přebujelá ega a vůdcové se rozhodnou poslat stranu do hlubiny bezvýznamnosti, jako to dokázal Hamáček a jeho klika.
Z ODS totiž zatím od nikoho na otázku, zda by šli s ANO do vlády, nezaznělo jasné NE. Odpovědi typu „Nedovedeme si to představit“ a podobná slovní ekvilibristika zatím nedávají jistotu, že se to nemůže stát.
Podívejme se na to, co by ODS tímto sňatkem bez rozumu „získala“. Uvozovky jsou namístě, protože odpověď je známa předem. Ale přece jen:
– Premiéra postaví ANO, protože Zemanoputin tak chce. A je úplně jedno, jestli to bude Babiš, Brabec, Vondrák, nebo jiná Zemanova loutka.
– Finance Babiš nepustí, aby nešel (zatím) i se Schillerovou do basy. Tolik skartovaček, které by stihly tak rychle zahladit stopy, Ministerstvo financí určitě nemá.
– Ze stejného důvodu si Babiš nemůže dovolit ztratit vliv na Vnitro.
– Zahraničí zase nedovolí uvolnit demokratům Zeman. Snad jenom Zahradil, který momentálně rozkládá EU zevniř, by mu nemusel vadit. A ten se na to místo nějak třese!
– Zemědělství je pro Babiše klíčové a najít nového Tomana nebude zas až takový problém.
– Totéž platí pro Zdravotnictní, jakkoli by Babiš nutně potřeboval někoho, na koho by hodil vinu za desítky tisíc zemřelých na čínský virus.
– Sektor Hospodářství a Dopravy je zase natolik prolezlý (ostatně, jako všechno) Babišovými nohsledy, že do toho by nešel ani ten nejodhodlanější sebevrah.
– Pustit Místní rozvoj, který rozhoduje o miliardách dotací, tento hlavní penězovod Babišova „podnikání“, nepřipadá už vůbec v úvahu, notabene, když ještě nejsou zahlazeny stopy po podivných, s největší pravděpodobností nezákonných rozhodnutích o dotacích pro Agrofert.
– Životní prostředí, tato Achillova pata Agrofertu se ukázala jako místo, kde lze Babišovi minimálně znepříjemnit život, takže lepší Brabec v hrsti než nějaký ekologický jestřáb na ministerstvu.
– O Spravedlnosti rovněž nemůže být pochyb, protože by hrozilo nastolení skutečné spravedlnosti, a to Zeman s Babišem nemohou dopustit. Tak, a co nám tam ještě zbývá?
– Ministerstvo obrany. To by možná Babiš pustil, jelikož ho lze kdykoli „vyhladovět“ pomocí Financí, jak již se Schillerovou předvedli.
– Kultura. Tu má Babiš totálně na háku, takže by ODS měla rychle začít hledat ve svých řadách nějakého toho Jandáka.
– Školství je popelkou a v rozkladu už dnes, tak toho se oligarcha nejspíš také rád vzdá.
– No, a Práce a sociální věci asi taky rád přenechá, protože škody, které tam zůstanou po Venezuele Maláčové už těžko někdo zvládne napravit.
Vychází z toho, že potenciálnímu demokratickému koaličnímu partnerovi zůstane pár drobků a oči pro pláč. Vzhledem k tomu, jak se v ODS někteří Skopečkové, Zahradilové a jiní už třesou na koryta, nic moc vyhlídky. A to ještě není řeč o siláckých vyhlášeních, jak bude ODS sestavovat vládu.
Pokud podlehne Babišovu vábení, rozbije předvolební koalici a jako správná prostitutka půjde s tím, kdo dá víc, čeká ji jen cesta do hlubin bezvýznamnosti, jakou nyní absolvuje ČSSD a celou antibabišovskou koalici cesta do kopru.
Babišovi by se tak podařil majstrštyk. Zlikvidoval by ony „zkorumpované tradiční strany“ a plně je nahradil modelem řízení státu jako firmy, ze které se ale bohužel, nedá odejít podáním výpovědi.
Tak uvidíme, kolik zůstalo ODS pudu sebezáchovy.
